Není to první pokus přenést Silnici na jeviště. Zbyněk Srba v Brně věrně souzněl s předlohou. Nicméně ukázalo se, jak těžké je přiblížit se na jevišti hereckým výkonům Anthony Quinna a Giuliettě Masiny, a s nimi Richarda Baseharta v roli Matta.

Najít lidskou duši

Martin Stropnický v Hradci nalezl velkou oporu ve scénáři Terezy Boučkové, která citlivě a s pochopením pro posun o půl století zrekonstruovala osudy dvojice jarmarečních kumštýřů. Stropnický dosadil znalost italského prostředí z časů vlastní diplomatické mise. Kromě překonání chudoby se v duši Italů moc věcí nezměnilo. Výsledkem je originální verze staré látky.

Dominuje v ní nevzdělaný, nemluvný, živočišný, drsný vagabund, na celý svět naštvaný Zampanó v identickém projevu mračného a navztekaného Tomáše Lněničky. V avizu na Radiožurnálu zazněl povzdech, jaká škoda, že v roli Gelsominy neuvidíme Veroniku Žilkovou (rodinné starosti), kterou musí zastat místní herečka. Ne že bych se na Žilkovou netěšil (naskočí na motocyklový vozík Zampanó v září), ale projev té "místní" alternace, nikoli náhradnice, je hvězdný.

Místní hvězda září Isabela Smečková-Bencová jediným gestem nekopíruje Masinu. Její projev je v postavě prostoduché, ale andělsky nevinné Gelsominy suverénní, osobitý. Totéž se dá říci o Bláznovi Ondřeje Malého, ve Stropnického výkladu méně harlekýnovského, spíše skřetovitého, provokatérského, škodolibě sebezničujícího. V Hradci mají znamenitou Silnici. Divadlo desetiletí ještě žije, dámy a páni kritici!

Klicperovo divadlo Hradec Králové - Silnice. Napsala Tereza Boučková podle filmu Federika Felliniho. Režie Martin Stropnický,dramaturgie Martin Velíšek, výprava Marek Zákostelecký, hudba Petr Malásek. Premiéra 26. Května 2007.


Sodoma komora (podle povídky Johannese Urzidila Poslední zvonění): 

Tereza Boučková se narodila v roce 1957. Po maturitě na gymnáziu podepsala Chartu 77 a pracovala jako uklízečka, balička, pošťačka, domovnice. V roce 1988 napsala Indiánský běh, za který dostala v roce 1990 literární cenu J. Ortena. Z další tvorby jmenujme novelu Křepelice, Když milujete muže, Krákorám atd. V roce 2001 dokončila divadelní adaptaci Felliniho Silnice pod názvem Gelsomina, v roce 2002 divadelní hru podle povídky Johannese Urzidila Sodoma komora, která se o tři roky později dostala až do finále soutěže O cenu Alfréda Radoka za nejlepší původní hru. Je rovněž autorkou scénáře k filmu Smradi.

Komedie s tragickými tóny nazvaná Sodoma Komora se odehrává těsně po začátku okupace. Prostá služka původem z venkova se najednou ocitá ve velkém měšťanském bytě úplně sama. Jeho majitelé byli nejspíš židovského původu a museli narychlo opustit vše, co nashromáždili. Dokonce ani nestihli vyzvednout z tajných úkrytů úspory. Majetek tak spadne do klína hloupoučké služtičce. Brzy za ní přijíždí její sestra ze Šumperka, ze které si ta první rychle udělá svého poskoka. Brzy se divákovi začne vtírat otázka, jak dlouho si budou moci lehce nabytého majetku užívat? Nacisté krouží kolem nich, nebezpečí roste a komedie se každou chvílí může změnit v tragédii. A přece jen – sedláka (tedy chudou služku) pozná každý, sláma mu bude čouhat z bot, i kdyby seděl v limuzíně...

Režie: Jiří Fréhár


Dramaturgie: Ondřej Elbel
Hudba: David Švorc
Premiéra:

16. 5. 2009 v 19:30

Divadlo Šumperk

 sodoma komora fotoSodoma komoraSodoma komoraSodoma komora

Osoby a obsazení

Mařka Bohdana Pavlíková
Jožka Vendula Fialová
Sousedka Olga Kaštická
Flaschenknopf Václav Vítek
Voják František Čachotský
Občan v mnoha proměnách Petr Komínek